Kvítí všemi smysly

Kvítí všemi smysly

Nejpozději s květnem přichází očekávané požitky jara. K nim patří i všudypřítomné kvetení. Rostliny mají neodolatelnou touhu dát vznik nové generaci, a protože se nemohou odebrat někam do přítmí, musí celou věc odbývat ostatním tvorům na očích. Rozhodli se to proto udělat tak, aby to bylo příjemné všem. Pomineme-li samozřejmě alergiky, ale i ti se mohou ve své mizérii alespoň zamyslet nad tím, co všechno se kolem nás děje, aniž bychom to viděli. Tím, že se ocitáme v oblacích pylu, jsme vlastně nezvanými svědky velkého festivalu lásky.

 

Pro požitek z květů máme obvykle vyhrazen zrak a čich. Mnohé civilizace se zdobily květy nebo jim byly neutuchajícím zdrojem výtvarné inspirace. Ona i samotná procházka po rozkvetlé louce snad kromě vyloženě otrlých jedinců vyvolá v člověku jisté neodůvodněné nadšení a sympatie. Květy můžeme i poslouchat ať už šumět ve větru, nebo za pomoci všemožných opylovačů. A když už se v touze po dotyku neudržíme, trháme je a odnášíme si je odumírající domů.

 

Jako bychom ale někdy zapomínali na to, že květy jsou hodny toho, abychom se jim věnovali všemi smysly. Ať už čerstvé, nebo sušené jsou květy úžasnou ingrediencí při vaření. A teď zapomeňte na bylinky. Za všechny můžeme doporučit růže, chrpy a krokusy. Zatímco chrpy pokrm spíše ozdobí, pak růže jsou například na středním východě v oblasti bývalé Persie běžnou součástí kuchyně pro svou chuť. A pochopitelně nesmíme zapomenout na šafrán, pestíky krokusů, asi nejvzácnější koření světa obsahující zhruba 150 aromatických látek.

 

Pestíky jsou ty části květů, které čekají na všude poletující pyl. Tím se i dostáváme na konec procházky po kvetoucí louce se zjištěním, že se od nás rostliny svým milostným příběhem zase tak dalece neliší. Možná i proto daly květy pod vlivem orientu vzniknout i české květomluvě. Tajnému způsobu sdělování si citů beze slov mezi milenci, asi tak něco na způsob dnešních emotikonů.

 

Přidáte-li tedy do nedělního oběda trochu květů, můžete tím říct spoustu důležitých věcí. V české květomluvě chrpa znamená „jsem šťastný“. Historie růže v lidské kultuře je mnohem bohatší, a tak je potřeba dávat si pozor na barvu růže, kterou použijete. Dá se doporučit kombinace červené a růžové. První znamená „miluji tě“, druhá „věř mi“. A přidáte-li šafrán, nic tím nezkazíte.

 

Kdy jindy, než v měsíci máji je čas, kdy se mohou i jinak rozšafní občané na chvíli rozpomenout na svá mladá léta a vyznat svou lásku u stolu za vůně koření nebo na palouku za vůně bylinek. A je jedno zda ve stylu Haškova Prvního máje pana rady Mackovíka nebo verši Máchova Máje:

 

„O lásce šeptal tichý mech,

květoucí strom lhal lásky žel,

svou lásku slavík růži pěl,

růžinu jevil vonný vzdech.“

Top